Cesta do středu země
https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/72/12/75/cesta_do_stredu_zeme.pdf
Období: Realismus
DRUH: Epika
ŽÁNR: Dobrodružný román
FORMA: Próza
Téma a motiv
- Prozkoumávání neobjevených hlubin, Cesta do středu Země, vztahy a spolupráce, alternativní svět, nebezpečí, dobrodružství.
Časoprostor
- Příběh se odehrává Německu Hamburg, Island, Sicílie v 19. století
Kompoziční výstavba
- Kniha je napsaná chronologicky, skládá se z kapitol, každá kapitola má svůj nadpis a je psána v odstavcích
Literární druh a žánr
- Próza
- souvislý text
- Epika
- obsahuje děj
- Román
- hlavní dějová linie, rozsáhle vyprávění
Vypravěč
- Vypravěč je v ich formě z pohledu Axela, který popisuje své vlastní pocity, myšlenky a dojmy z cesty.
Postavy
- Axel
- mladý, věrný, rozvážný, strýcův pomocník
- Otto Liddenbrock
- chytrý, nebojácný, tvrdohlavý, cholerický
- Hans
- průvodce po Islandu a v podzemí, uzavřený, odvážný
Vyprávěcí způsoby
- Příběh je vyprávěn ve formě deníku, převážně v monologu a též se objevuje i dialog.
Typy promluv
V příběhu se objevuje přímá řeč, mezi postavami.
Autor
Jules Verne
-
Psal v době Realismu
-
Díla
- Cesta kolem světa za 80 dní
- Tajuplný ostrov
- Dvacet tisíc mil pod mořem
-
Autoři té doby
- Honoré de Balzac
- Gustave Flaubert
Děj
Profesor Otto Lidenbrock objeví v jedné staré knize kódovanou zprávu, která ukazuje cestu do středu Země. Společně se svým synovcem Axelem se rozhodnou vydat na dobrodružnou výpravu. Vydají se na Island, kde naleznou vchod do jeskyně, která vede pod zem.
S sebou mají zkušeného průvodce jménem Hans, který jim pomáhá překonávat různá nebezpečí a navigovat podzemím. Během své cesty do středu Země procházejí různými podzemními tunely. Postupně se dostávají hlouběji do neznámého světa, kde narazí na moře. Zde objevují fascinující přírodní úkazy, jako je elektrický bouřkový oblak a neobyčejné světlo, které jim pomáhá při navigaci. Po přeplutí moře se setkávají s neuvěřitelnými jevy a pravěkými tvory.
Nakonec vše skončí, odpálení dynamitu, který zažene Profesora s Axelem do jícnu sopky, která je vyveze zpátky na povrh. Svou cestu do středu Země nedosáhli, ale přesvědčili mnohé vědce o možnosti života pod povrchem.
Ukázka
Spatřil jsem ty obrovské slony, jejichž choboty se kroutily pod stromy jako celé hejno hadů. Zaslechl jsem zvuk jejich dlouhých slonovinových klů, narážejících do starých kmenů. Větve praskaly a listí, orvávané v celých kupách, mizelo v širokých tlamách příšer. Teď se konečně stal skutečností můj sen, v němž jsem viděl rodit se celý prehistorický svět! A my jsme byli zde, sami, v nitru Země, vydáni napospas zdejším strašným obyvatelům. Strýc se na ně zahleděl. „Pojďme," řekl náhle a vzal mě za ruku. „Kupředu! Kupředu!" „Ne!" zvolal jsem. „Ne! Nemáme zbraně! Co bychom si počali uprostřed stáda těch obrovských čtvernožců? Pojďte, strýčku, pojďte! Žádný lidský tvor nemůže beztrestně čelit vzteku takových příšer." „Žádný lidský tvor!" odpověděl strýc ztišeným hlasem. „Mýlíš se, Axele. Podívej se! Podívej se tamhle! Zdá se mi, že tam vidím živého tvora! Tvora podobného nám! Člověka!" Pohlédl jsem 192 tam nedůvěřivě, rozhodnut trvat co nejdéle na svých pochybách. Ale přes všecky pochybnosti jsem se musel sklonit před skutečností. Ve vzdálenosti necelé čtvrt míle byla opravdu opřena o kmen obrovského kauri lidská bytost, jakýsi Proteus podzemních krajů, nový syn Neptunův, hlídající nesčetné stádo Mastodontů. Immanis pecoris custos, immanior ipse! *
Zasazení díla do kontextu
- Výňatek se odehrává na konci knihy, kdy Profesor s Axelem našli v podzemí zvířata lidského tvora.
Jazykové prostředky
- Lze zde najít dialog mezi Strýčkem a Axelem, Např. „Žádný lidský tvor!" odpověděl strýc ztišeným hlasem, který doplňuje přímá řeč. Autor též hodně popisuje detailně vše, co vidí. Využívá i latinské názvy. Text je napsán spisovnou češtinou
Tropy a figury
- Řečnická otázka
- např. "Co bychom si počali uprostřed stáda těch obrovských čtvernožců?",
- Epizeuxis
- např. "Podívej se!". Nalezneme zde i známky metafory "stádo těch obrovských čtvernožců".
- Epiteton
- "nový syn Neptunův"